Menu
V listopadu vstoupí do kin holandský animovaný film o holčičce Babs, která dostane od svého dědečka jako dárek k narozeninám prasátko jménem Kvík. Babs přesvědčí rodiče, aby Kvíka přijali jako domácího mazlíčka, podmínkou ale je, že ho vycvičí jako štěňátko…
Devítiletou Babs čekají tyhle prázdniny hned dvě báječné věci. Nejdříve zjistí, že ten starý pán s velkým kufrem, který se znenadání objevil u nich doma, je její dědeček, o kterém nikdy neslyšela. A hlavně – děda Tuitjes jí dá k narozeninám roztomilé malé prasátko. Jenomže Kvík, jak se tenhle dáreček jmenuje, je přeci jenom čuník a Babs si ho může nechat jen pod podmínkou, že absolvuje výcvik s dalšími domácími mazlíčky. Vycvičit Kvíka není vůbec snadné, ale Babs je šťastná a prožívá s dědou a svým malým růžovým kamarádem báječné léto… dokud děda nezmizí i s Kvíkem. A dokud se v dědově kufru nenajde přístroj na výrobu sekané. Má s tím snad něco společného blížící se soutěž o nejlepší klobásu?
Film natočila režisérka Mascha Halberstadová technikou stop-motion animace, při níž je animovaný objekt mezi jednotlivými snímky ručně upravován a posouván o maličké úseky tak, aby po následném spojení vyvolala animace během projekce dojem spojitosti. Výhodou této techniky je možnost animovat prakticky cokoliv. Nevýhodou pak je její velká časová náročnost (například britský celovečerní animovaný film Wallace & Gromit: Prokletí králíkodlaka se točil celých 5 let). Mezi české tvůrce využívající ve svých dílech stop-motion animaci patřily legendy jako Jiří Trnka, Hermína Týrlová, Karel Zeman, Jan Švankmajer či Jiří Barta. “Je to velmi poctivý způsob natáčení, byť zdlouhavý,” říká režisérka. “Legrační je, že já jsem v podstatě dost netrpělivá, ale tahle technika má zase tu výhodu, že je velmi konkrétní. Vidíte scénu, světla a postavičky. V tomhle směru je to jako hraný film, ale daleko roztomilejší. A hlavně, člověk může věci měnit! Hrozně ráda improvizuju a přemýšlím, jak řešit problémy jinak, a u stop-motion animace je těch možností vždycky spousta.“
