VYJÁDŘENÍ DISTRIBUTORA

Snímek Mladá srdce jsme zařadili do výběru pro projekt LFŠ uvádí poté, co jsme ho viděli na festivalu v Berlíně. Zaujal nás totiž způsob, jakým se režisér ve své prvotině, která nese zjevné autobiografické prvky, vyrovnává s tématy první lásky a coming outu. Nejde o drásavé drama, sociální studii ani společenskou kritiku, ale o záměrně čistý a pozitivní snímek, ujišťující mladého diváka, že cítit lásku je dar a pohlaví partnera zdaleka není důležité. Sám režisér říká, že právě takové filmy v dospívání potřeboval vidět, že by mu pomohly a dodaly jistotu. A že se nemýlil, o tom svědčí Zlatý střevíček pro nejlepší film pro dospívající, který si snímek odvezl z festivalu ve Zlíně, a také vítězství v osmém ročníku projektu LFŠ uvádí.

Iva Hejlíčková

Programová ředitelka AČFK

VYJÁDŘENÍ REŽISÉRA

Touha vyprávět tento příběh se zrodila z mé osobní perspektivy. Vychází z mého soukromého života a věřím, že je dnes důležitá pro spoustu lidí. Kvůli nejistotě ohledně své sexuality jsem prožil dost složité dětství. Protože jsem ani doma, ani ve škole nedostával odpovědi na své otázky, procházel jsem vnitřním konfliktem a nakonec jsem se před svým okolím začal skrývat. Obnášelo to spoustu tajemství a lží, protože jsem se bál, že se blízcí budou stydět za to, kým jsem. Mladá srdce jsou o chlapci (stejném, jakým jsem byl kdysi já), který neví, jak se vyrovnat se svou probouzející se sexualitou. Na své cestě k dospělosti jsem toužil po filmech a knihách o tomhle tématu a Mladá srdce jsou přesně tím typem filmu, který jsem tehdy potřeboval vidět, ale takový druh filmů prostě neexistoval! Teď je čas upozornit na to, že láska je univerzální a člověk by měl jít za svým srdcem. Generacím před námi se to nepodařilo a já doufám, že Mladá srdce mohou přinést aspoň maličkou změnu…

ROZHOVOR S REŽISÉREM ANTHONYM SCHATTEMANEM

Mladá srdce navazují na váš absolventský krátký film Něžně mě líbej z roku 2012. Jeho hrdinům bylo sedmnáct, ale Eliasovi s Alexanderem z Mladých srdcí je teprve čtrnáct. Proč jste se rozhodl vyprávět o odlišném věku?

Film Něžně mě líbej byl inspirován vztahem s mým otcem. Mladá srdce jsou spíš příběhem o dvou dospívajících chlapcích. Doufám, že ho lidé budou vnímat prostě jako love story, jako příběh o první lásce. O tom, jak se člověk odváží jít za svým srdcem a skočí do toho po hlavě. Je to o všech těch ohromných a děsivých pocitech, které si prožil každý. Dlouho jsem si myslel, že jsem ve svém okolí jediný, kdo v dospívání trpěl. Pak mi ale babička, které je dnes devadesát sedm, řekla, že jako třináctiletá taky nevěděla, kým by měla být. Vyrůstala v bohaté rodině, ale připadala si divná, protože chtěla být zpěvačka, ale bála se to přiznat. Je to nadčasový univerzální příběh.

Jak jste našel své mladé herce, Loua Goossense a Mariuse De Saegera?

Museli to být herci, kteří by vás dokázali přesvědčit, že jsou prostě jen zamilovaní a nemyslí na sex. Takže jsme udělali otevřený casting. Viděli jsme 1500 chlapců, 150 denně ve skupinách po deseti. Zdá se to hodně, ale kdo je nejvhodnější, poznáte poměrně rychle.

Pomáhal mi Oliver Roels, kamarád, který je dětský terapeut a psycholog. Připravil s těmi kluky jakousi úvodní hru. Tu velkou skupinu jsme postupně zredukovali na dvacet kluků a řada z nich se ve filmu objevuje v menších rolích. Své hlavní postavy jsem ale nenašel. Mariuse, který hraje Alexandera, jsem objevil, když hrál ve své škole v Bruselu fotbal. Vyzařoval z něj ohromný pocit svobody. A Lou (Elias) se zázračně vynořil při jednom z dalších kol castingu. Pozval jsem Mariuse s devíti potenciálními kandidáty na Eliase, abych viděl, který z nich se k němu hodí nejlíp. A ti dva si okamžitě sedli. Příjemné bylo, že jsem ten den pozval svého blízkého přítele Lukase Dhonta (režisér filmů Dívka a Blízko) a požádal jsem ho, aby napsal dvě jména. Volil stejně jako já.

Jak jste s těmi chlapci řešil téma zamilovanosti?

Během castingu jsme prozradili jen to, že půjde o love story. První diskusi s Louem a Mariusem na toto téma jsem nechal na Oliverovi. Nebyl jsem u toho, protože jsem na ty kluky nechtěl vyvíjet žádný tlak. Oliver jako dětský psycholog ví, jak takovou konverzaci vést. Dokáže taky posoudit, jestli je mladý člověk na první zamilovanost připravený, nebo ne. Lou i Marius říkali, že o tom, jestli se jim líbí kluci, nebo holky, nepřemýšleli. Chtěli hrát ve filmu, protože byl o tom, jaké to je se zamilovat.

Samozřejmě, ve filmu je polibek a to byl pro ně ožehavý okamžik. Režíroval jsem je spolu s Oliverem, protože jsme věděli, že to nebude snadné. Taková situace se nedá podceňovat, i když film sám je sladký a plný naděje. Hodně jsme také mluvili s jejich rodiči.

Mladá srdce jsou váš první celovečerní film. Věděl jste okamžitě, jak příběh vyprávět?

Věděl jsem, že chci natočit film, jaký bych si býval v mládí přál vidět. Tehdy příběhy o mladých lidech, kteří prožívají lásku čistě romanticky, nebyly. A tak jsem vzal všechno, co jsem v tom věku cítil a sám chtěl vidět. Nebo měl vidět. Včetně všech klišé. Já jsem velký fanda tohoto typu emocionálních příběhů. Můj nejoblíbenější film je Titanic. To je typ filmů, které chci točit, ale tak, aby je ocenil každý filmový divák.

Mladá srdce nevypráví jen o první lásce, ale obsahují také mnoho autobiografických prvků. Stejně jako u Eliase byl i váš otec poměrně úspěšný zpěvák. Jaké na to máte vzpomínky?

Showbyznys mě zajímal vždycky, protože jsem v něm vyrůstal. Když mi bylo osm, duo, ve kterém můj otec vystupoval, vyhrálo televizní talentovou show. Zpívali duet Josého Carrerase a Sarah Brightmanové Amigos per siempre. Zpívali sentimentální písničky o životě. Ve svém krátkém filmu i v Mladých srdcích jsem z otce udělal zpěváka právě tohoto typu písniček, protože jsem jim chtěl dodat typicky vlámskou příchuť. Do filmu jsem ale vložil hodně ze sebe a své rodiny. Téměř ve všem je něco osobního. Proto jsem hlavního hrdinu obklopil pozitivními lidmi různých generací.

Navíc jste natáčel ve své rodné vesnici. Jaké to bylo?

Dva měsíce jsem znovu bydlel v našem domě a spal ve svém dětském pokoji. Bylo to velmi terapeutické (smích). Vtipné je, že mi střihač a postprodukční tým v Nizozemsku řekli, že jsem vytvořil jakýsi pohádkový svět, přitom ale skoro každá lokace je jen v mé vesnici. Ulice, kde bydlí Elias, je moje ulice. Je to moje škola. Jezdil jsem do školy na kole stejnou cestou a chodil jsem se koupat do té řeky. Chtěl jsem filmu dodat něco autentického a nostalgického, ten pocit mládí a bezstarostnosti. Děj filmu Mladá srdce se odehrává v současnosti, ale kdybyste z něj odstranili chytré telefony, mohl by se klidně odehrávat na začátku století.

Uvedl jste film na Berlinale v sekci Generation Kplus. Co to pro vás znamená?

Bylo to jako vrátit se domů. Se svým předešlým partnerem jsem v Berlíně tři roky bydlel, v Neuköllnu. Zpátky do Belgie jsem se odstěhoval před třemi lety, srdce jsem ale nechal v Berlíně. Našel jsem tam pocit svobody, jaký jsem jinde nezažil. Jste tam obklopeni lidmi, kteří také hledají svobodu, je tam taky spousta umělců. Dodává to městu živost a „joie de vivre“. Proto se taky Berlínu dneska říká stará Paříž. Vždycky mi přinášel spoustu inspirace. V Berlíně jsem začal poznávat svět. Takže je skvělé, že jsme si naši velkou premiéru mohli odbýt právě tady, se všemi přáteli. Taky Berlinale je pro mě důležitá událost.

REŽISÉR ANTHONY SCHATTEMAN

Anthony Schatteman (1989) absolvoval Královskou akademii krásných umění (KASK) v Gentu a poté získal další magisterský titul v oboru filmových studií a vizuální kultury na Antverpské univerzitě.

Leitmotivem jeho prací je svět mladých lidí a jejich vztahů s okolím. Anthony vytváří univerzální postavy, s nimiž se každý může identifikovat, činí tak ale stylizovaně, s minimem dialogů a vnímavostí vůči obtížně vyjádřitelným emocím.

Jeho první krátký film Něžně mě líbej získal celou řadu cen na festivalech po celém světě, následovaly tři další krátké filmy: Následuj mě, Nazdar, cizinče a Petit Ami. V roce 2020 režíroval pro belgickou televizi VRT seriál Žít, v roce 2021 byl uveden seriál pro mladé Panna, jenž sleduje čtveřici mladých dívek, které se v ulicích Antverp snaží uskutečnit svůj sen a stát se fotbalistkami.

Schattemanovým posledním krátkým filmem je L’Homme inconnu, který je natočený na 16 mm v Cavalaire-Sur-Mer. Následoval seriál o mladých lidech 2de Zit pro belgickou streamovací platformu Streamz a poté irský seriál pro společnost Lionsgate Polární záře. Jeho celovečerní režijní debut Mladá srdce byl uveden na MFF Berlinale 2024 v sekci Generace Kplus.

Výběrová filmografie:

2012 – Něžně mě líbej (Kus me zachtjes), KF

2015 – Volg mij (Následuj mě), KF

2016 – Dag vreemde man (Nazdar, cizinče), KF

2017 – Petit Ami, KF

2021 – Leef (Žít), seriál

– Panna, seriál

– L’homme inconnu (Neznámý), KF

2022 – 2de Zit, seriál

2023 – Northern Lights (Polární záře), seriál

2024 – Mladá srdce (Young Hearts)

O PROJEKTU LFŠ UVÁDÍ

Myšlenka propojit dvě základní aktivity Asociace českých filmových klubů – tedy festival Letní filmová škola a filmovou distribuci – vznikla v roce 2017, kdy jsme poprvé představili projekt LFŠ uvádí. Jak to funguje? Akviziční jednotka AČFK předvybere tři výrazné filmy, které by mohly být ozdobou českých kin, a v průběhu Letní filmové školy je promítne ve třech unikátních projekcích divákům. Ti pak hlasováním rozhodnou o vítězi.

Tím, že svěříme „moc do rukou lidu“, chceme diváky festivalu upozornit na naše celoroční distribuční aktivity, dát jim možnost je ovlivnit a následným sdílením dojmů po jejich virtuálních i osobních sociálních sítích také vytvořit „zdravě virální“ propagaci vybraného titulu.

Vítězné filmy projektu:

Na konci světa (2017, r. Francis Lee)

A dýchejte klidně (2018, r. Ísold Uggadóttirová)

25 km/h (2018, r. Markus Goller)

Malířka a zloděj (2020, r. Benjamin Ree)

Hranice odvahy (2020, r. Johanne Helgelandová)

Velká svoboda (2021, r. Sebastian Meise)

Mamacruz (2023, r. Patricia Ortegová)

Mladá srdce (2024, r. Anthony Schatteman)

Filmy soutěžící v sekci LFŠ uvádí na Letní filmové škole Uherské Hradiště v roce 2024:

Andrea se chce rozvést (2024, r. Josef Hader)

Mladá srdce (2024, r. Anthony Schatteman)

Vzhůru nohama (2024, r. Jonás Trueba)