Copak se to děje? Na Papuchalkově skále, půvabném ostrově nedaleko Irska, je rušno. Přiletěly sem stovky nových papuchalků, které měnící se počasí, hrozné bouřky a jiné pohromy připravily o domov. Oona a její bráška Baba budou mít nové kamarády! Třeba papuchalka Isabelle a bažanta Fénixe nebo vydru Marvina. Na tomhle ostrově se ale kamarádí všichni a když hrozí nebezpečí, všichni táhnou za jeden provaz. A teď hrozí nebezpečí hned dvě – za záhadných okolností se ztratilo poslední papuchalčí vejce sezóny a na ostrov se žene strašlivá bouře. Dokáže Oona s kamarády zachránit vejce dřív, než bouře udeří?

Vyjádření distributora

Inteligentní dětské filmy výrazným způsobem posílily celou naší distribuci a všechny filmy z tohoto segmentu byly velmi úspěšné z hlediska reakcí dětí i rodičů, tržeb i počtu diváků (Kvík 12 000 diváků; Titina, psí polárnice 10 000 diváků; Nina a ježkovo tajemství 5 500 diváků). Další dětský film jsme vybírali déle než rok a chtěli jsme evropský snímek, který bude důstojně stát po boku výše zmíněných titulů, bude zajímavý výtvarně a bude mít hloubku a poselství. Tvorbu studia Cartoon Saloon (stejně jako mnoho českých diváků) dobře známe a snímky jako Píseň moře nebo Vlkochodci jsou komplexním a silným zážitkem. Kamarádi z Papuchalkovy skály jsou příspěvkem tohoto renomovaného studia do skupiny filmů pro ty úplně nejmenší diváky, pro děti od 2,5 roku věku, na které se v distribuci takřka kompletně zapomíná a pro něž není prakticky žádný relevantní obsah. Film je navíc vizuálně skvostný a obsahuje témata, o kterých se dá (a má) mluvit a diskutovat (především uprchlické a environmentální téma). A v neposlední řadě je nám ctí, že českým divákům přiblížíme tak fascinující a specifické zvíře, jakým je papuchalk…

Jan Jílek, programový ředitel Asociace českých filmových klubů

Vyjádření režiséra

Televizní seriál Skála papuchalků zaujímá v mém profesním životě důležité místo. Dodneška si povídáme o tom, s jakou radostí jsme s celým štábem na 78 epizodách dvou sezón pracovali. Mám ten seriál moc rád, šance převést ho z malé obrazovky na velké plátno byla velkou výzvou, a proto, když mi položili otázku „Nechceš režírovat film o skále papuchalků?“, nemohl jsem odmítnout.

Žádný celovečerní film není dílem jediného člověka. Do jeho výroby jsem chtěl vnést stejného ducha spolupráce, který jsme sdíleli při vzniku televizního seriálu. Čelili jsme totiž mnoha výzvám. Abych zmínil jen některé, pak například jak proměnit sedmiminutové příběhy do osmdesátiminutového filmu, jak představit postavy úplně novému publiku, jak najít nové herce. Trvalo to sice poněkud déle, než jsme plánovali, protože výrobu zpomalila pandemie, ale postavili jsme se každé výzvě, vyřešili každý otazník ohledně příběhu a natočili film, na který jsem hrdý, a jsem nesmírně rád, že jsem mohl být jeho součástí.

Chtěli jsme především vyprávět příběh zasazený do světa skály papuchalků, který by oslovil starší i mladší diváky, a udělat z něj rodinný filmový zážitek, který si užijí všichni. S tímto vědomím jsme již na začátku, při tvorbě storyboardu, učinili důležité rozhodnutí, které nám dalo svobodu zkoumat témata filmu nad rámec stávající struktury seriálu.

Snažili jsme se najít dynamiku mezi příběhy Oony a Isabelle, které soupeřily o pozornost diváků. Po dlouhých debatách v týmu bylo rozhodnuto, že i když je Oona hlavní postavou televizního seriálu, hlavní postavou našeho filmu nebude. Isabellin příběh nám připadal jako něco, co právě teď velmi reálně prožívá mnoho lidí a zejména dětí, a pokud bychom někomu mohli pomoci, aby se s takovým otřesem, jaký zažila ona, vyrovnal, bylo by to velmi cenné.

Isabelle, mladá chocholatá papuchalčí dáma, která přilétá na ostrov, se měla stát svorníkem, který bude náš film držet pohromadě. Je naším dvanáctiletým dítětem, které musí změnit školu, dvanáctiletým syrským dítětem, které se stěhuje do Evropy, dvanáctiletým ukrajinským dítětem, které přichází do nové země, dítětem, které musí všechno opustit a začít znovu. Naším ústředním tématem se stala otázka: Co dělá domov domovem? Je to budova? Místo? Anebo jsou to lidé (v našem případě papuchalkové), které máte kolem sebe? Tahle otázka je pro mě velmi osobní. Když jsem vyrůstal, rodiče měli v pěstounské péči spoustu dětí a čtyři nové členy rodiny dokonce adoptovali. To mi poskytlo jedinečnou perspektivu k pochopení toho, co může Isabelle prožívat, a pomohlo nám to vnést do zápasů a emocí její postavy autenticitu.

Skála papuchalků není důležitá jen pro nás ve štábu, je také velmi důležitá pro mnoho rodičů, dětí a fanoušků, což dokládají některé divácké reakce:

Skálu papuchalků na Netflixu můžu vřele doporučit, je to potrava pro duši vnitřního dítěte i malého človíčka. Nádherná animace.

MissJuliaBaker

Děkuji tvůrcům a hercům, kteří stojí za Puffin Rock. Je to krásný, odpočinkový a roztomilý pořad pro mou dvouletou dceru! Perfektní na sobotní dopoledne!

VanessaL_Castro

Pokud máte malé děti, a ještě jste neviděli Puffin Rock na Netflixu, rozhodně byste se na něj měli podívat. Půvabný pořad pro děti od Cartoon Saloon a už teď se těším, že se se svým potomkem podívám!

mhcovill

Na vztah, který mají diváci k televiznímu seriálu, jsme samozřejmě mysleli. A přestože jsme se zabývali některými dramatickými prvky příběhu, jako například tím, že Isabellin ostrov byl zničený a jaké následky může mít pro papuchalky globální oteplování, pořád jsme se snažili zachovat lehkost seriálu. Tón filmu byl nesmírně důležitý. Ze seriálu se vrátili Mossy, Baba a hlavně náš vypravěč, abychom díky nim dostali do příběhu komediální momenty a udrželi pocit, že film připomíná Skálu papuchalků. Chtěli jsme, aby rodiny, které vyrostly na televizním seriálu, dostaly vše, co znají a milují, ale ve větším měřítku.

Skála papuchalků je víc než jen krásná animace a hravé postavičky, je to taky chytlavá hudba. Jakmile uslyšíte úvodní tóny ústřední melodie, budete si ji broukat celý den. Tyhle osobité tóny pocházejí od Einara Tönsberga (Eberga), našeho skladatele z televizního seriálu, který se k nám vrátil a s nímž byla opět skvělá spolupráce. Vytvořil dokonce čtyři nové chytlavé písničky, které nedostaneme z hlavy, a taky rozšířil ústřední téma Skály papuchalků o další sloky pro naše nové postavy. Obzvlášť mě baví poslouchat, jak tyhle písně nezpívají dospělí, ale děti. Bylo opravdu zábavné nahrávat to s dětmi, protože to hudbě ještě přidává na roztomilosti.

Kamarádi z Papuchalkovy skály je film, který udržel vysokou laťku nastavenou televizním seriálem, je to zábavný rodinný příběh jako stvořený pro kino nebo i pro nedělní odpoledne schoulené na gauči. Natočili jsme ho pro staré i nové fanoušky a doufáme, že noví přátelé Isabelle, Marvin a Fénix budou stejně oblíbení, jako jsou pro nás naši staří kamarádi – Oona, Baba, Mossy, May a spol.

Režisér Jeremy Purcell

Jeremy pracuje v animačním průmyslu už přes dvacet let. Po absolvování Ballyfermot Senior College v roce 1999 začal svou profesionální dráhu v tehdy začínajícím animačním studiu Cartoon Saloon. Mnoho nocí strávil prací na prvních dílech Cartoon Saloon, od reklam až po krátké filmy jako například From Darkness a Rebel – z nějž se později stal Brendan a tajemství Kellsu, první celovečerní film studia (a první nominace na Oscara), na němž Jeremy pracoval jako supervizor zvláštních efektů.

Po několika letech se přestěhoval do Galway na západním pobřeží Irska, kde si otevřel vlastní studio A Man & Ink, v němž pracoval na televizních pořadech jako Ish’Ha’Fan, Ferda a Fous či na půlhodinovém krátkém filmu Miss Remarkable & Her Career.

V roce 2014 se vrátil do Cartoon Saloon, aby pracoval jako supervizor zvláštních efektů na filmu Píseň moře (Song of the Sea). Následovaly další dva celovečerní filmy (Živitel/The Breadwinner a Prorok/The Prophet) a dva televizní seriály (Skála papuchalků a Pete the Cat). Poté, co si Jeremy dal malou přestávku a pro společnost A Man & Ink produkoval krátký film A Cat Called Jam, začal v roce 2019 pracovat na tehdy ještě nepojmenovaném celovečerním filmu Puffin Rock. Během následujících tří let a jedné pandemie se příběh rozrostl a vyvinul do filmu Kamarádi z Papuchalkovy skály, který je pro něj osobní a zároveň obsahuje mnoho témat, s nimiž se může ztotožnit každý, kdo se musel stěhovat – ať už do jiného domu, města nebo země.