Nick Cave: 20000 dní na Zemi

Dvacet čtyři hodin v životě hudebníka a mezinárodní kulturní ikony.

Původní název: 20.000 Days on Earth / 96 minut / Režie: Iain Forsyth a Jane Pollard / Scénář: Iain Forsyth, Jane Pollard a Nick Cave / Kamera: Erik Wilson / Hudba: Nick Cave a Warren Ellis / Hrají: Nick Cave, Susie Cave, Warren Ellis, Darian Leader, Ray Winstone, Blixa Bargeld, Kylie Minogue, Arthur Vare, Earl Cave & The Bad Seeds / Žánr: dokument / Jazyková verze: anglicky / Titulky/dabing: české titulky / Přístupnost: 12+ / Dostupné do: 30/04/2024

Ocenění: Sundance 2014 – nejlepší režie a nejlepší střih dokumentu

Nick Cave v dokumentu Iaina Forsytha a Jane Pollardové, který propojuje fikci s realitou. Snímek přináší překvapivě přímočarý a intimní vhled do procesu umělecké tvorby, zkoumá lidskou identitu a je oslavou převratných schopností kreativního ducha.

Snímek Nick Cave: 20 000 dní na Zemi je důmyslnou a lyrickou ódou opěvující lidskou tvořivost v hlavní roli s hudebníkem a kulturní ikonou Nickem Cavem. Záznam dvaceti čtyř hodin v životě rockové hvězdy přináší důvěrné zachycení procesu umělecké tvorby na pozadí kombinace reality a fikce. Celovečerním režisérským debutem navazuje dvojice vizuálních umělců Iaina Forsytha a Jane Pollardové na sedmiletou intenzivní spolupráci s Nickem Cavem. Snímkem provází originální hudba z dílny Nicka Cavea a Warrena Ellise.

Nick Cave oceňuje netradiční přístup obou filmařů a ke spolupráci s nimi dodává: „Pozval jsem je do La Fabrique Studios, aby natočili propagační video pro naši novou desku Push The Sky Away. Nakonec to dali skvěle dohromady a natočený materiál byl tak úžasný, že jsme se rozhodli ten námět rozvíjet dál.“

Iain a Jane se chopili jedinečné příležitosti natočit portrét Nicka Cavea, který se kamery většinou straní. Z chvil strávených v Caveově pracovně a v nahrávacím studiu v průběhu roku 2012 vycítili, že z natočeného materiálu by mohl vzniknout celý film. Nápady načrtnuté v Caveových zápisnících přivedly filmaře na myšlenku požádat ho, aby na jejich vlastní témata vymýšlel krátké texty. Jejich kompilace pak měla tvořit mluvenou osnovu filmu.

Autorům bylo jasné, že nechtějí natočit oslavný portrét umělce ani ho demaskovat jako běžného člověka. Místo toho se Iain Forsyth a Jane Pollardová rozhodli pohrát si s rockovou mytologií a zachytit Caveovu výjimečnost. „Chtěli jsme představit Nicka Cavea jako vypravěče, myslitele, který vytváří mýty, jako umělce, který neustále něco spřádá na svém tkalcovském stavu představivosti,“ dodává k tomu Forsyth.

Režiséři snímku zkontaktovali londýnskou produkční společnost Pulse Films, která se orientuje na novátorské filmy s netradiční strukturou jako například Nekecej a zahraj hity o posledních dnech existence skupiny LCD Soundsystem a dokudrama Who Is Dayani Cristal? s Gaelem Garciou Bernalem. Projekt okamžitě zaujal Thomase Benskiho, zakladatele společnosti Pulse a výkonného producenta snímku. „Naší výsadou je to, že propojujeme nadějné talenty a schopné filmaře, kteří díky nám mohou neomezeně kreativně tvořit a zároveň se uplatnit na trhu,“ vysvětluje Benski, „proto jsme spolupráci Iaina a Jane s Nickem Cavem viděli jako další ideální příležitost.“

Dalším členem tvůrčího týmu byl zkušený producent James Wilson. Jakožto fanouška Caveovy tvorby jej uchvátilo jak dané téma, tak i odvážný přístup filmařů. Z Wilsonovy dílny vzešly nedávno dva kreativně nekonvenční filmy – Under The Skin režiséra Jonathana Glazera a Perverzní průvodce ideologií Sophie Fiennesové produkované společnostmi Film4 a BFI. Wilson byl přesvědčen, že režiséři a jejich nápady disponují uměleckým potenciálem, který by tyto společnosti mohl zajímat. „BFI a Film4 jsou v současné době otevřeny odvážným autorským filmovým projektům,“ dodává.

Ukázka, se kterou se Iain Forsyth s Jane Pollardovou představili, na zástupce společností Film4 i BFI zapůsobila natolik, že se postupně rozhodli projekt z větší části finančně podpořit prostřednictvím britského soukromého investora Corniche Pictures. Společnost Pulse našla další sponzory – Goldin Films a kanadské finanční specialisty PHI Films, kteří dodali zbývající finanční zdroje a poskytli vlastní kapitál. O mezinárodní prodej práv mimo Velkou Británii a Caveovu rodnou Austrálii, kde práva koupila společnost Madman, se postarala společnost Hanway.

Práce na filmu probíhaly paralelně s Caveovým turné, natáčení tedy muselo běžet ve zrychleném tempu. „Caveův nabitý program s námi, nezávislými producenty, pořádně zamával!“ podotýká Wilson. První promítání snímku na festivalu Sundance v lednu proběhlo skoro na den přesně po roce od začátku hlavního natáčení.

20 000 dní za Zemi nepřináší vážný ani oslavný portrét uznávaného hudebníka. Režisérské duo naopak mnohem více zajímala univerzální témata, včetně smrti, našich vymezených dnů na Zemi a toho, jak je žijeme. Humor, s jakým Iain Forsyth a Jane Pollardová k tématu přistupují, předem naprosto vylučuje jakoukoli pompéznost. K jejich velké radosti na tuto hru okamžitě přistoupil i střihač Jonathan Amos, který dokázal vyzdvihnout komediální momenty snímku.

Právě díky uměleckým dovednostem a vizi režisérské dvojice představuje snímek více než pouhý hudební dokument. Snaží se navodit určitý pocit, a to se mu daří. „V procesu umělecké tvorby nejprve definujeme pocit, který chceme v divákovi navodit,“ říká Jane Pollardová. „V případě snímku 20 000 dní na Zemi jsme chtěli ostatním zprostředkovat, jaké to je, když znáte osobně Nicka Cavea. Je inspirativní a ohromující. Chceme, abyste po jeho zhlédnutí cítili touhu na sobě pracovat, abyste si říkali: musím být ještě lepší, musím se víc snažit. Každý člověk umí být kreativní. Jenom je třeba věci dotáhnout do konce.“

Bowenovi a Wilsonovi bylo záhy jasné, že přístup režisérů snímku osloví nejen Caveovy fanoušky, ale i kinofily a milovníky dobrých příběhů. „Snímek není konvenční dokumentární film ani dokudrama,“ říká Bowen. Wilson dodává: „Nejedná se o faktické zachycení příběhu nebo problému. Není to rekonstrukce uplynulých událostí. Ani záznam koncertu, ani rocková biografie. Kombinace přirozeného chování a fiktivních prostředí vytváří cosi krásného, co se vzpírá jakýmkoli škatulkám.“

Aby zachytili Caveův 20 000. den, vytvořili filmaři intenzivní hyperreálný svět, který je stál obrovské produkční úsilí. Ten „den“ se odvíjel od dvou klíčových scén, které měly dát Caveovi prostor hovořit o sobě a o jeho myšlenkách, a to způsobem, který měl přinést něco nového, smysluplného a podstatného. V první z nich se Cave setkává s proslulým psychoanalytikem Darianem Leaderem a ve druhé navštíví Archiv Nicka Cavea přestěhovaný do Brightonu z Melbourne.

Koncept představení je pro režiséry velmi důležitý a toto téma se prolíná celým filmem. „Jako bychom vytvářeli situace a jejich prostřednictvím umožňovali, aby se něco zajímavého stalo, a pak našli způsob, jak co nejlépe zachytit ducha té chvíle,“ popisuje Pollardová metodu vytváření situací a zachycování jejich spontánního vývoje.

„A právě to se Nickovi líbilo,“ vysvětluje Forsyth. „Že se nemusí starat o to, co natočíme a co z toho ve střižně potom vznikne. Naším největším tajemstvím, které jsme nikdy nikomu prozradili, je, že jsme pořád připravení na neúspěch. Když s ním počítáte, dává vám to větší svobodu.“

Filmaři zprostředkovali setkání se třemi osobnostmi, které v Caveově životě hrály významnou roli: britským hercem Rayem Winstonem, který účinkoval ve filmu Proposition z pera Nicka Cavea a v režii Johna Hillcoata; německým hudebníkem Blixou Bargeldem, jenž dvacet let figuroval v původní sestavě kapely Nick Cave & the Bad Seeds; a australskou zpěvačkou a herečkou Kylie Minogue, se kterou Cave v roce 1996 nazpíval svůj nejúspěšnější singl Where The Wild Roses Grow. Každý z těchto přátel v Nickovi v různých denních dobách vzbuzuje jiné pocity a myšlenkové pochody.

Číst více

Trailer