Mistr japonské animace Mamoru Hosoda již před lety deklaroval svou fascinaci starou francouzskou pohádkou Kráska a zvíře a ve svém sedmém filmu ji také převedl na plátno. Učinil tak ovšem zcela originálním a ryze současným způsobem. Otevírá před námi dva světy, naprosto rozdílné a přesto bytostně propojené. Prvním je japonská vesnice, v níž plachá a neobratná Suzu prožívá svůj neutuchající smutek ze smrti matky, která jí vzala schopnost zpívat a odcizila ji jejímu otci. Druhým je virtuální svět “U”, do nějž může vstoupit kdokoli, začít znovu a (třeba i) změnit svět. A právě tady se Suzu mění v Belle, znovu nachází svůj hlas a díky svým písním plným toho nejupřímnějšího citu se stává hvězdou “U”. Kromě obdivovatelů tu ale potkává i Zvíře, zjizvenou obludu, zápasící v bojových uměních, brutální, nespoutanou – a samotářskou. Společně se vydávají na cestu dobrodružství, nebezpečí a lásky, na cestu, která odhalí jejich skutečné já.

Režisér

Mamoru Hosoda se narodil 19. září 1967 v Japonsku, v prefektuře Tojama. Po ukončení studia na Kanazawa College of Art začal v roce 1991 pracovat jako animátor ve studiu Tóei dóga (dnes Toei Animation). Podílel se na slavných animovaných seriálech, které studio vyrábělo, jako Dragon Ball Z, Slam Dunk nebo Sailor Moon. Později se Hosoda stal režisérem a v roce 1999 natočil svůj celovečerní anime debut s názvem Digimon, u kterého kritici oceňovali vycizelovaný autorský styl animace. Větší úspěch si ovšem vydobyl až jeho třetí snímek O dívce, která proskočila časem, jenž získal mnohá ocenění (např. Zvláštní cenu na festivalu animovaného filmu ve francouzském Annecy), byl prodán do řady zemí a v japonských kinech vydržel déle než rok. Ve filmu Letní válka z roku 2009 si Hosoda poprvé vyzkoušel i práci scenáristy. Snímek se stal v Japonsku velkým hitem a vidělo ho 1 260 000 diváků. Letní válka získala také řadu cen a byla mimo jiné uvedena na festivalu Berlinale. V roce 2011 si Hosoda společně s producentem Júičiróem Saitóem založili vlastní produkční společnost s názvem Čizu. Jejím prvním počinem byly Vlčí děti, jež vidělo přes 3 000 000 diváků. Po třech letech následoval Kluk ve světě příšer, díky distribuci Asociace českých filmových klubů po letech první anime v českých kinech. Snímek měl v Čechách úspěch na festivalech (Febiofest, Animefest) i v běžných kinech (4 000 diváků). Mezinárodního uznání se Hosodův animační talent dočkal po filmu Mirai, dívka z budoucnosti, který byl nominován mj. na Oscara v kategorii nejlepší animovaný film a na 46. ročníku cen Annie získal Cenu za nejlepší nezávislý animovaný film (v tuzemských kinech se Mirai objevila opět díky AČFK).