Mirai, dívka z budoucnosti
Dechberoucí japonské anime o podobách rodinné lásky.
Původní název: Mirai no mirai / 98 minut / Režie: Mamoru Hosoda / Scénář: Mamoru Hosoda / Hudba: Masakacu Takagi / Ocenění: Nominace na Oscara a Zlatý globus / Žánr: anime / Jazyková verze: japonsky / Titulky/dabing: český dabing, české titulky / Přístupnost: přístupný / Dostupné do: 26/04/2025
Po Klukovi ve světě příšer přichází Asociace českých filmových klubů s dalším japonským anime zázrakem z dílny mistra Mamoru Hosody. Tentokrát je v hlavní roli malý kluk Kun, který si užívá šťastného dětství a plné pozornosti rodičů. Ovšem jen do doby, kdy jeho svět zbortí právě narozená sestřička Mirai. V magické zahradě uprostřed jejich domu, kde se mísí realita s fikcí i minulost s přítomností a budoucností, se Kun potkává s různými generacemi své rodiny v dospělém i dětském věku a postupně se učí o odlišných podobách rodinné lásky. Jemný film o křehkosti a kráse rodinných vztahů je ponořen do Hosodovy detailní animace a bezbřehé fantazie a představuje jedinečné dobrodružství pro diváky od 5 do 105 let.
Poznámky režiséra
Mým cílem bylo využít neomezený potenciál animace k tomu, abych se dostal až na samotnou hranici kinematografie.
Film vypráví příběh bratra a sestry. Jednoho dne se malý chlapec stane bratrem čerstvě narozeného miminka. Jeho počáteční radost je rychle vystřídána odmítnutím vetřelce, který jej v podstatě okrádá o pozornost rodičů. Následují podivná setkání v malé zahradě uprostřed domu, kde hrdina potkává svoji maminku v dětském věku a také svého pradědečka jako mladíka. Když začne zažívat dobrodružství se svojí sestrou z budoucnosti, jeho pocity se začínají pomalu měnit a na konci filmu je jeho vztah s Mirai již silný a hluboký.
Uvědomil jsem si, že životy našich dětí jsou, i přes generační propast, velmi podobné těm našim. Jakmile jsem se stal otcem, překvapilo mě, že jsem svým dětem říkal úplně stejné věci jako moji rodiče, proti kterým jsem se jako malý bouřil. Naše životy se cyklicky opakují a mě zajímá, co konkrétně předává jedna generace té druhé, co si předávají rodiče a děti. Myslím, že je to obecná a věčná kontinuita existence.
A právě tento věčný existenční koloběh a zároveň osobní koloběh života každého z nás jsem se ve svém filmu snažil zachytit prostřednictvím domu, zahrady a naprosto obyčejné rodiny. Rád využívám úplně obyčejné věci jako prostředek pro vyprávění o těch nejzásadnějších tématech. Jako médium využívám filmovou zábavu a k zobrazení obecného konceptu rodiny se snažím využít inovativní filmové prostředky. A i když tento film nebude mým nejnavštěvovanějším, jedná se o můj doposud nejhlubší a nejintimnější projekt.